Únor 2011

Zrcadlo, zrcadlo ukaž mi kdo já jsem?

28. února 2011 v 8:10 | Jana |  K zamyšlení :-)
Zrcadlo

".....Teorii zrcadel se také říká teorie rezonancí. Podle ní nám svět nastavuje zrcadla. Každá událost, každé setkání v životě je nastavené zrcadlo.

Jestliže na mne začne křičet šéf a já se začnu v duchu nebo nahlas rozčilovat, znamená to, že šéf rozezvučel agresivní strunu. Svou agresí rozezvučel moji agresi, čili jsem právě v agresivitě stejný jako on. To pro mne není odsouzení, ale ZPRÁVA. Sám o sobě se dozvídám, že jsem vzteklý.

Všechno je v podstatě energie. Pokud na mne někdo křičí, vysílá ke mně určitou formu energie. Tato energie je charakteristická určitou frekvencí, která může rozkmitat v mém nitru pouze to, co je na podobnou frekvenci naladěno. Rozezvučíme-li ladičku a pohybujeme jí nad strunami klavíru se sešlápnutým pedálem, většina strun si toho nevšimne - kromě těch, které jsou naladěny na stejnou frekvenci jako ladička, pouze ty se rozezní.

Přesně tak je to s námi. Jestliže ke mně dorazí energie s určitou frekvencí a já mám v sobě některou strunu naladěnou stejně, tak se ozvu. Lidová moudrost praví, že potrefená husa se ozve. Pokud bych takovou strunu v sobě neměl, protože bych měl své "struny" vyladěny mimi oblast agresivity, energie agrese by skrze mne prošla, aniž by měla co rozeznít.

Tato teorie vám umožní lépe porozumět sám sobě.

Každého z nás občas někdo nějak "vytočí", urazí nebo rozesmutní. To je zpráva pro nás, svět nám tak nastavuje zrcadlo. Máme v tu chvíli příležitost si uvědomit, že se často rozčilujeme na svůj obraz v zrcadle. Takové zjištění nebývá příjemné, protože nás může upozorňovat na naše struny, které pečlivě ukrýváme. Každý z nás na této planetě, a to zcela bez výjimky, máme v sobě kus dobra i kus zla. Navenek obvykle prezentujeme dobro a zlem se raději moc nechlubíme, často je utajujeme i sami před sebou. Tato snaha je zcela marná. Svoje potlačené stinné stránky pak nevědomky projektujeme do svého okolí. Na druhém člověku nám vadí právě ty vlastnosti, o nichž podvědomě tušíme, že je máme také. Zatímco my se tím trápíme a snažíme se to v sobě potlačit, druhý si je klidně prezentuje - což nás pochopitelně musí rozzlobit.

Když se ve vás rozezní struna např. agresivity, uvědomte si to, ale neodsuzujte. Zakazovat si něco a říkat - takový nejsem - funguje podobně jako růžový slon. Přijímejte to jako zprávu. V tom okamžiku se o sobě něco dozvídáte a dál už záleží jen na vás, jestli se vám to líbí nebo ne. Jestliže se vám to nelíbí, je na vás, jste-li ochotni s tím něco dělat. To znamená ne něco potlačovat, ale rozvíjet v sobě opačnou kvalitu. Mít se rád i se svými negativními vlastnostmi a cílevědomě dlouhodobě pracovat na tom, abyste se jich pomalu zbavovali.

Buďte sami sobě nezaujatým pozorovatelem, získejte nad sebou určitý nadhled, a uvažujte, co jste se právě dozvěděli a čemu se tedy máte učit.

Teorie zrcadel má jeden velice nepříjemný aspekt. Podle ní totiž platí, že člověk, který mi v životě nejvíce vadí a rozčiluje mne nejvíce, je mi nejvíc podoben. Zvláště trefně to vystihuje vztah mezi rodiči a dětmi.
Pokud vás jeden z vašich potomků trvale dráždí, je vaším dokonalým zrcadlem.

Ale teorie zrcadla platí i v tom případě, jestliže nějakou vlastnost na někom obdivujete nebo se vám líbí....podívejte se sami do svého nitra....najdete ji tam :-)) ......"

"Jakmile si toto vše uvědomíme a přijmeme své dobré i ty horší stránky…..uděláme veliký krok k vlastní svobodě." :-)

(čerpáno z knihy Modrá alfa / Petr Velechovský, Jan Havelka)



Nebesky čisté..

28. února 2011 v 7:00 | Jana



Odpověď pro Verunku - "věštění" budoucnosti

23. února 2011 v 7:29 | J+J+J |  Dotazy - odpovědi
Chtěla jsem se ještě zeptat, vy i věštíte a tak?... Jaká třeba bude budoucnost a tak? Ráda bych věděla, zda mě v brzké době čeká něco pěkného. Moc pozitivních věcí jsem teď neměla..:( Děkuju za odpověď. V.

"Věštění" budoucnosti....

Verunko, tohle vzkazují naši přátelé Andělé Tobě - ale i nám všem ostatním...

"Svoji budoucnost si každý vytváří sám svými myšlenkami. Samozřejmě, že jsou věci dané, které se mají stát, které máme zažít, mají nás v životě potkat (abychom z nich čerpali zkušenosti, poučení, prostě vše co máme v tomto životě prožít). Ale vždy je na nás, na naší volbě a našem rozhodnutí, zda se to naplní, jak a kdy. Svým momentálním postojem nebo cítěním můžeme celý běh těchto věcí velmi dobře ovlivnit, můžeme situaci, která nás má potkat, posunout nebo změnit úplně, např. obavou nebo strachem a nebo jen tím, že nejsme schopni něco takového přijmout nebo si to připustit.
Vědět, co se stane v budoucnosti, není důležité... a minulost, ta už byla. Nejdůležitější je přítomný okamžik, který teď momentálně žijeme. Jestliže neumíme přijímat a prožívat přítomnost, je zbytečné se zabývat budoucností, protože nastane chvíle, kdy se z budoucnosti stane zase jen přítomnost.
Jsou věci, které jsou teprve ve vývoji, nestaly se a na základě toho, jak se bude dál dít, jak se bude současnost vyvíjet, se bude vyvíjet i budoucnost... Sama nejdřív musíš učinit nějaké kroky (změny), které budou zásadní pro Tvoji budoucnost..."

Verunko, jak ses právě dozvěděla, budoucnost máš ve svých rukou. Možná Ti pomůže malé nahlédnutí do Tvých schopností, které je možné vyčíst z Tvého data narození. Záleží jen na Tobě, jak tento potenciál (třeba i dosud neprojevený) využiješ...
Máš vnitřní potřebu a schopnost přetvářet a slaďovat, ať jde o lidi, hudbu, barvy nebo tvary, máš dar oceňovat krásu ve všem a v každém, co je kolem Tebe. Zkoušela jsi někdy vyjádřit své pocity nějak tvořivě? Něco namalovat, vymodelovat, vyrobit, napsat, hrát na nějaký hudební nástroj nebo třeba zpívat? (Hudba je pro Tebe zdrojem síly a regenerace...) Prostě jakkoliv se projevit tvořivě? To je pomoc pro Tebe... takové schopnosti v Tobě jsou... jsi velmi citlivá, romantická a máš opravdové umělecké nadání.
Zatím si moc nevěříš, ale když budeš chtít, skrývá se v Tobě veliká síla a odhodlání a pokud půjde o něco, na čem Ti hodně záleží, dokážeš opravdu nemožné.
Kromě jakékoliv tvořivé činnosti potřebuješ k životu ale i pobyt v krásné přírodě, pro Tebe je nezbytně nutný. Potřebuješ v přírodě dočerpávat energii, miluješ volný prostor,
pocit svobody, dobrodružství... nemáš třeba pejska? Každý den vyběhnout někam do zeleného by Ti taky pomohlo... možná to i sama vnímáš, možná se v menším městě nebo někde na venkově cítíš daleko líp...
Určitě Tě bude bavit cestovat, poznávat různá nová prostředí a nové lidi...
Jsi velice svobodymilovná, moc Tě nebaví podřizovat se různým předpisům a svazujícím pravidlům, viď? :-) Občas se v Tobě ozve vůdce, šéf, generál a dokážeš se přihlásit o svá práva, jsi velice přímočará a někdy si nebereš servítky, když se někdo chová nedobře :-) Však Tě taky dost trápí veškeré nespravedlnosti, křivdy a nesprávné věci, které kolem sebe vidíš, ale s tím se budeš muset naučit žít, to Tě bude provázet celý život...
Jako nejpodstatnější je možná Tvoje touha
po harmonickém klidném zázemí doma... to zatím je trošku problém a hodně tím trpíš, zkus to brát tak, že se těmito zkušenostmi učíš, ostatně Ty si potřebuješ vždycky všechno v životě vyzkoušet na vlastní kůži, i to si asi uvědomuješ :-)
Tak jen ještě pár věcí, které Tě potěší a které můžeš pro vytváření své budoucnosti využít. Máš skvělou paměť. Vždycky budeš milovat rodinu, nebude pro Tebe žádný problém postarat se o vaření, o domácnost, o děti... Máš okamžitý odhad na lidi, zpravidla se Ti časem ukáže jako naprosto přesný. I když si nevěříš, máš úžasnou vnitřní sílu, dokážeš se nadnést nad nějaké přízemní soudy ostatních o Tobě, máš pevné zásady, ale je Ti jedno, jestli to ostatní vidí jinak, radši odejdeš, než bys je přesvědčovala (marně)...
Jednou budeš druhým otvírat nové obzory a učit je a bude to pro Tebe velikým potěšením... a zrovna tak nadšeně se budeš sama učit novým věcem... pokud to bude cokoliv tvořivého, bude Tě to nádherně naplňovat. Může to být v různých oborech, ale umění Tě bude přitahovat celý život. Narodila ses pod vlivem Velekněze, Světlonoše... a takovou budeš i Ty sama pro ostatní... Věř si...

A podívej se, jakou kartičku Ti posílají Víly.

Jdi za svými sny
Význam karty:
Meditujte o touhách svého srdce. Změňte svůj režim tak, abyste mohli trávit čas způsobem, který má pro vás skutečný smysl.

Někdy je obtížné zjistit, po čem vlastně doopravdy toužíme. Zvenčí na nás doléhá spousta vlivů a stejně naléhavě se hlásí i naše obavy: "Věnuj mi pozornost!" A tak čekáme na chvilku volna, kdy se budeme konečně moci věnovat svým snům, cílům a snahám. Ale zdá se, že taková chvíle snad nikdy nenastane.
Víly po vás chtějí, abyste svůj režim vzali do svých rukou. Především vás žádají, ať rozjímáte nad touhami svého srdce. Napište si seznam pěti priorit ve svém životě. Potom si vytvořte rozvrh, černý na bílém tak, abyste se mohli v konkrétní čas těmto přednostním činnostem věnovat. Není podstatné, co budete během těchto časových úseků dělat; důležité je, abyste věnovali čas a energii tomu, co vás činí šťastnými a přináší vám pocit uspokojení.

Afirmace: Zasloužím si to nejlepší. Ujímám se svého rozvrhu i svého života.


Odpověď pro J. - SLIB

22. února 2011 v 21:45 | Jana |  Dotazy - odpovědi
Jak se mám vyrovnat s tím, že někdo porušil slib, který mi dal? Nedokážu to jen tak přejít...

Sliby jsou jen lidské pomůcky pro vyrovnání se se strachem... Na co jsou potřeba sliby... abyste se o něčem ujistili, že se nestane to a to... Strach z prozrazení něčeho... slib mi, že to neřekneš, strach, že se něco (ne)stane v budoucnu... slib mi, že to tak (ne)bude... půjdu do toho, ale slib mi, že to dopadne dobře..., strach ze ztráty... slib mi, že si mě vezmeš...slib mi, že to nikdy neuděláš... slib mi... atd.

Takže nejdřív je strach - to je o dotyčném, který vyžaduje slib a nebo přistoupí na "hru" se strachem... slibuju, že už to neudělám, ale už se "nezlob, neodcházej, neříkej to..." atd. Pak následuje SLIB a strach... jen, aby se slib dodržel... jste pak svázáni strachem... oba, strach toho prvního... jen, abych slib splnil nebo dodržel, druhý... jen, aby ten slib ten první dodržel...

Nepožadujte sliby od jiných lidí, tím v sobě podporujete a ukládáte strachy... ať už jsou jakékoliv. Chovejte se tak, abyste vnímali a prožívali lásku, ne strach... Jestliže přijímáte nějaký vzorec chování, přijměte i zodpovědnost za vše spojené s ním... a nebojte se.

Při porušení slibu se cítíte zklamaní, podvedení a nakonec se potvrdí a zmnohonásobí strach, který souvisí s tímto porušeným slibem...přičemž, ten druhý, i když se to zdá být v první chvíli nepochopitelné, vám udělal laskavost... dostali jste šanci si uvědomit příčinu, proč lpíte na slibu... a s příčinou je pak možné si uvědomit strach, který k tomu vedl...

Nedávejte ani nevyžadujte sliby, nejsou z lásky, ale ze strachů... a nejste tady na zemi od toho, abyste žili ve strachu.

Lidi ruší své sliby z různých důvodů, nehledej v tom své pochybení... problém je v člověku, který slib dal a nedodržel, ať už k tomu má jakýkoliv důvod.
A máš si poprosit tam "nahoru", kohokoliv, aby Ti dal útěchu v Tvém zklamání, aby Ti pomohli a dali sílu překonat strachy a smutky spojené s Tvým trápením... a máš věřit... a to hlavně sama v sebe...
Jinak mi tady pro Tebe přišlo jedno veliké pohlazení... od nich :-)

Odpověď pro Verunku

20. února 2011 v 21:11 | J+J+J |  Dotazy - odpovědi
Mám takový problém... vloni jsem našla oběšeného strejdu, a furt psychicky jsem na dně. Strejda byl po pohřbu spálený..Myslíte, že by mě jeho duch mohl strašit? Protože furt mám takové sny o něm, slyším bouchání, skákat talíře a kroky... Je to možné? A když ano, co bych měla dělat? V.

Milá Verunko, máme pro Tebe odpověď.
Je naprosto normální, když se po takovéto zkušenosti necítíš dobře nebo dokonce prožíváš děsy v podobě nočních můr. Takováto zkušenost není lehká pro dospělého a leckdy se s tím nedokáže srovnat... natož pro Tebe. Je potřeba vyhledat pomoc, která by ti pomohla pochopit, co se stalo, zpracovat to v sobě a vyčistit.
Je pravděpodobné, že tímto prožitkem jsi sama v sobě vytvořila pocity obrovského strachu z těchto věcí. A tento veliký strach se Ti objevuje v podobě snů. Předpokládáme, že když věříš v duše zemřelých, což je v naprostém pořádku, tak můžeš věřit i v další bytosti, světlé, hodné, pomáhající, my jim říkáme Andělé, ale jsou i jiné bytosti Světla, které nám pomáhají...
Jestli Ti to půjde, tak až ulehneš do postele, tak si popros své Strážné Anděly o ochranu, ať máš klidný a krásný spánek a ať tě zbaví těchto nočních můr do doby, než budeš připravená se s tím vším, co se stalo, vyrovnat. Anděly máme opravdu kolem sebe všichni, i když je ne všichni vidíme... Pokusíme se ti to přiblížit situací, např. stalo se ti někdy, že jsi něco dělala nebo někam šla a něco ti říkalo (intuice), abys šla jinudy nebo udělala něco jiného než běžně děláš? Ano, jsou to vzkazy našich Strážných Andělů, našich ochránců, kteří se nám snaží pomáhat, a my je zachytíme a pak se dle nich řídíme. Také až si lehneš si představ, že vedle tebe u postele stojí krásní, láskyplní Andělé, kteří Tě celou noc hlídají a nepustí k Tobě nikoho, kdo by Ti chtěl ublížit... uvidíš, že se spánek zlepší.

Když budeš mít zase pocit, že se cítíš být jakkoliv ohrožena, mimo spánek... zavři si oči a představ si kolem sebe něco jako ochranu - skořápku vajíčka - a ty jsi v ní... může mít jakoukoliv barvu, ve které se budeš cítit dobře a v bezpečí (bílou, modrou, zlatou...).
U Tebe jsou tyto pocity strachu znásobeny i tím, že nemáš pocit bezpečí, jistoty, lásky v běžném životě. Je potřeba zaměřit svou pozornost na nějakou pozitivní činnost, která by Ti přinášela radost... V životě to funguje tak - jaké máme myšlenky, takovou si vytváříme přítomnost a budoucnost... proto se pokus dívat na věci, které Tě potkávají v životě, nejen z té tmavé strany, ale hledej si na všem i tu hezkou a z ní se pokus získávat co nejvíce...
Informací o duchách, kteří straší, je všude spousta... většinou se píše, jak jsou zlí, oškliví, jak nám chtějí ublížit... samozřejmě je pravdou, že i takoví jsou (je jich málo), ale pak jsou i takoví, kterých je převaha, kteří nás chrání, pomáhají nám nebo jen na sebe upozorňují, abychom si jich všimli, protože sami potřebují pomoct... hodně lidí tyto bytosti vnímá, někteří mají i možnost je vidět a komunikovat s nimi.

Verunko, to, že jsi svého strýčka našla, byl pro tebe moc silný zážitek a začala jsi o tom příliš přemýšlet, což je naprosto pochopitelné.
To, co Tě doma "strašilo", to ale nebyl strejdův duch, svými myšlenkami sis domů neúmyslně přivolala jiné cizí energie... ale už nemusíš mít obavy nebo strach...
požádali jsme bytosti Světla o vyčištění prostoru kolem Tebe, žádné negativní energie odjinud Ti nehrozí, jsi v bezpečí a pod ochranou. Budeme to teď tak trochu kontrolovat, ale i tak si sama požádej o ochranu Anděly... milují nás a vždy se snaží pomoct, jen je o to musíme vždycky poprosit.

Malá duše a slunce

19. února 2011 v 21:11 | Neale Donald Walsh |  Knížky, které mě zaujaly
Přestože je tato knížka psaná dětem, tak určitě zaujme i dospělé :-))


Byla jednou jedna Malinká duše, která řekla Bohu: "Já vím, kdo jsem!" A Bůh řekl: "To je skvělé! Kdo tedy jsi?" A malinká duše vykřikla: "Jsem světlo!" Bůh se zeširoka usmál "To je pravda!" zvolal. "Ty jsi světlo."
Malinká duše byla velmi šťastná, protože zjistila to, co měly zjistit všechny duše v Království. "Oh," řekla Malinká duše: "to je vážně paráda!"
Ale brzy, když už věděla, kým je, jí to nestačilo. Malinká duše uvnitř sebe cítila touhu, že chce skutečně být tím, čím je. A tak šla zpět k Bohu (což není špatný nápad pro všechny duše, které chtějí vědět, kým skutečně jsou) a řekla: "Ahoj Bože! Teď, když vím kdo jsem, mohu tím také být?"
A Bůh řekl: "Chceš říct, že toužíš být tím, kým už jsi?" "No," řekla Malinká duše, "jedna věc je vědět, kým jsem a úplně jiná věc je tím skutečně být. Chci cítit, jaké to je být Světlem!" "Ale ty už jsi Světlo." Zopakoval Bůh a znovu se usmál. "Ano, ale chci zjistit, jaký je to pocit," křičela Malinká duše. "Dobrá," řekl Bůh a smál se pro sebe, "předpokládám, že jsem to měl vědět. Ty jsi byla vždy dobrodružná."
Pak se ale výraz ve tváři Boha změnil. "Je tu ale jedna věc…" "Co?", zeptala se Malinká duše. "No, neexistuje nic než Světlo. Víš nevytvořil jsem nic než Světlo. Víš nevytvořil jsem nic než to, čím jsi, takže není žádný jednoduchý způsob, jak bys mohla zažít sama sebe jako toho, kým skutečně jsi, protože není nic, čím nejsi."
"Hm?", Malinká duše teď byla trochu zmatená.
"Podívej se na to takhle," řekl Bůh, "jsi jako svíčka ve slunci. Ano jsi opravdu tam. Spolu s miliony a triliony dalších svíček, které tvoří slunce. A slunce by nebýt tebe nebylo sluncem. Ale nebylo by jím ani bez jakékoliv jiné svíčky… a pak by už vůbec nebylo sluncem, protože by tak jasně nesvítilo. Ale jak poznat sám sebe jako světlo, když jsi uprostřed něj - to je otázka."
"No," napřímila se Malinká duše: "Ty jsi Bůh, tak něco vymysli!" Bůh se znovu usmál. "Už jsem to vymyslel," řekl." Protože nevidíš sama sebe jako světlo, když jsi ve světle, obklopím tě temnotou."
"Co je to temnota?" zeptala se Malinká duše a Bůh odpověděl: "To je to, čím nejsi."
"Budu se temnoty bát?" zakřičela Malinká duše. "Jenom, pokud se rozhodneš," odpověděl Bůh. "Ve skutečnosti není nic, čeho by ses musela bát, pokud se ale nerozhodneš, že je čeho se bát. Víš, všechno si jen vymýšlíme. Předstíráme."
"Aha," řekla Malinká duše a už se cítila o něco líp.
Potom Bůh vysvětlil, že abychom mohli vůbec něco prožít, musí se objevit pravý opak. "Je to veliký dar," řekl Bůh "protože bez něj byste vůbec nemohli vědět, jaké všechno je. Bez zimy byste nemohli poznat teplo, bez toho, co je nahoře - to, co je dole, bez rychlého pomalé. Nemohli byste znát levé bez pravého, co je tam bez tady, teď bez potom." "Takže," uzavřel Bůh "když jsi obklopena temnotou, nehroz pěstí a nezvyšuj hlas a temnotu neproklínej. Raději buď světlem v temnotě a nerozčiluj se kvůli tomu. Potom budeš vědět, kým skutečně jsi a stejně tak to budou vědět všichni ostatní. Nech své světlo zářit tak, aby všichni věděli, jak jsi jedinečná!"
"Chceš říct, že je v pořádku, aby ostatní viděli, jak jsem jedinečná?" zeptala se Malinká duše.
"Ovšem!" zvolal Bůh. "Je to naprosto v pořádku! Ale pamatuj si, že jedinečná neznamená lepší. Každý je jedinečný svým vlastním způsobem! Avšak mnoho jiných to možná zapomnělo. A poznají, že je v pořádku být jedinečný, pouze když uvidí, že to být jedinečná je u tebe v pořádku."
"Oh," řekla Malinká duše a tančila a poskakovala a smála se a skákala radostí. "Mohu být tak jedinečná, jak jen chci!" "Ano, a můžeš začít hned teď", řekl Bůh, který tancoval a skákal a smál se spolu s Malinkou duší. "Kterou částí jedinečného chceš být?"
"Kterou částí jedinečného?" zopakovala Malinká duše. "Tomu nerozumím." "Dobrá," řekl Bůh, "být světlem znamená být jedinečný a jedinečnost má řadu částí. Je jedinečné být laskavý. Je jedinečné být jemný. Je jedinečné být tvořivý. Je jedinečné být trpělivý. Můžeš přijít ještě na jiné věci, jak být jedinečná."
Malinká duše chvíli tiše seděla. "Dokážu přijít na spoustu věcí, jak být jedinečná!" zvolala potom. "Je jedinečné pomáhat. Je jedinečné sdílet. Je jedinečné být přátelský. Je jedinečné být ohleduplný k ostatním." "Ano," souhlasil Bůh, "a ty můžeš být všemi těmito věcmi anebo jakoukoliv částí jedinečného, kterou si přeješ, a to kdykoliv. To je to, co znamená být Světlem."
"Vím, čím chci být, vím, čím chci být!" oznámila Malinká duše s velkým nadšením. "Chci být tou částí jedinečného, která se jmenuje odpouštějící. Není jedinečné být odpouštějící?" "Ale ano," ujistil Bůh Malinkou duši. "To je velice jedinečné." "Dobrá," řekla Malinká duše. "To je to, čím chci být. Chci být odpouštějící. Chci se takovou zažít."
"Dobře," řekl Bůh, " je ale jedna věc, kterou bys měla vědět." Malinká duše už začínala být trochu netrpělivá. Vždycky to vypadalo, jako by byly nějaké komplikace. "A co?" vzdychla Malinká duše. "Neexistuje nikdo, komu je třeba odpustit." "Nikdo?" Malinká duše nemohla uvěřit tomu, co bylo řečeno. "Nikdo!" zopakoval Bůh. "Všechno co jsem udělal, je dokonalé. "V celém stvoření není ani jedna duše, která je méně dokonalá než ty. Podívej se kolem sebe."
V té chvíli si Malinká duše uvědomila veliký dav, který se sešel. Duše přišly z daleka - z celého Království, protože se rozneslo, že Malinká duše vede tento jedinečný hovor s Bohem a všichni chtěli vědět, co se povídá. Když se Malinká duše dívala na bezpočet dalších duší, které se sešly, musela souhlasit. Žádná se nezdála být méně dokonalou než byla samotná Malinká duše. Kouzlo duší, které se sešly a jas jejich Světla byl takový, že se na ně Malinká duše téměř nemohla podívat.
"Komu chceš potom odpouštět?" zeptal se Bůh. "Panečku, to nebude žádná legrace!" Zabručela Malinká duše. "Chtěla jsem se zažít jako ten, kdo odpouští. Chtěla jsem vědět, jaký je to pocit, být takto jedinečná." A Malinká duše se naučila, jaké to asi je, když je smutná.
V té chvíli ale přistoupila z davu Přátelská duše. "Neměj obavy, Malinká duše," řekla Přátelská duše, "pomohu ti."
"Pomůžeš?" rozzářila se tvář Malinké duše. "Ale co s tím můžeš udělat?" "Mohu ti dát někoho, komu můžeš odpustit," zašvitořila Přátelská duše. "Mohu přijít do tvého příštího života a udělat něco, abys mi mohla odpustit."
"Ale proč? Proč bys to chtěla udělat?" zeptala se Malinká duše. "Ty, která jsi tak dokonalou bytostí! Ty, která máš tak vysokou vibraci, že to vytváří Světlo tak jasné, že se na tebe téměř nemohu podívat! Co by tě mohlo přimět snížit svou vibraci, aby se tvé jasné Světlo stalo temným a hustým? Co by tě mohlo přimět - tebe, která jsi tak lehounká, že můžeš tančit po hvězdách a pohybovat se po Království rychlostí myšlenky - abys přišla do mého života a učinila se tak těžkou, abys mohla udělat tuto zlou věc?"
"To je jednoduché," řekla Přátelská duše "udělala bych to, protože tě miluji. Nebuď tak ohromená," řekla Přátelská duše,"ty jsi to pro mne také udělala. Nepamatuješ si to? Tančily jsme spolu, ty i já, už tolikrát. Tančili jsme spolu po řadu věků. Hrály jsme si spolu po všechny časy a na mnoha místech. Pouze si to nepamatuješ. Obě jsme byly vším. Byly jsme v tom Nahoře i Dole, byly jsme v tom Vlevo i Vpravo. Byly jsme Tady a Tam, byly jsme v tom Nyní i Tenkrát. Byly jsme muž i žena, byly jsme dobrý i zlý, byly jsme obětí i viníkem. Tak jsme se ty a já sešly v minulosti mnohokrát, každá přinášejíc té druhé přesnou a dokonalou příležitost vyjádřit a zažít to, kým skutečně jsme. Takže…" vysvětlovala Přátelská duše ještě trochu víc "přijdu do tvého příštího života a budu tentokrát tou špatnou. Udělám něco skutečně hrozného a ty se pak můžeš zažít jako ten, kdo odpouští."
"Ale co uděláš?" zeptala se Malinká duše trochu nervózně "co bude tak hrozné?" "Ó," odpověděla Přátelská duše a zamrkala, "něco už vymyslíme".
Pak se zdálo, že Přátelská duše zvážněla a tichým hlasem řekla: "Víš, v jedné věci máš pravdu. Budu muset zpomalit svou vibraci a stát se velice těžkou, abych mohla tu nepěknou věc udělat. Budu muset předstírat, že jsem něčím, čím vůbec nejsem. Takže bych tě na oplátku o něco poprosila." "Cokoliv, cokoliv!" zakřičela Malinká duše a začala tančit a zpívat. "Budu moci odpouštět, budu moci odpouštět!"
Potom Malinká duše viděla, že Přátelská duše je velice tichá. "O co jde?" zeptala se, "co já pro tebe mohu udělat? Jsi takový anděl, že to pro mne chceš udělat!"
"Samozřejmě, že Přátelská duše je anděl!" přerušil ji Bůh. "Každý je anděl, pamatuj si, neposlal jsem ti nikoho jiného než anděly."
"V té chvíli, kdy tě uhodím a srazím," odpověděla Přátelská duše, "v té chvíli ti udělám to nejhorší, co si dovedeš představit, právě v té chvíli." Přátelská duše se ztišila ještě víc. "Vzpomeň si, kým skutečně jsem."
"Oh, ano, vzpomenu!" zakřičela Malinká duše. "Slibuji! Budu si tě vždy pamatovat takovou, jaká jsi právě teď!"
"Dobře," řekla Přátelská duše, "protože, jak víš, budu tak moc předstírat, že zapomenu sama na sebe. A pokud si mě nebudeš pamatovat takovou, jaká skutečně jsem, možná si na to nebudu moci dlouho vzpomenout. A pokud zapomenu , kdo jsem, možná zapomeneš, kdo jsi ty a budeme obě ztraceny. Potom budeme potřebovat, aby přišla další duše a připomněla nám oběma, kdo jsme."
"Ne, nebudeme!" slibovala Malinká duše. "Budu si tě pamatovat! A poděkuji ti za to, že mi přinášíš dar - příležitost, abych mohla zažít sebe jako toho, kým jsem."
A tak bylo dohodnuto. A Malinká duše šla vpřed vstříc dalšímu životu, nadšena tím, že je Světlo, což je velice jedinečné, a nadšena tím, že je částí jedinečného, která se nazývá Odpouštění. A Malinká duše napjatě čekala, aby mohla zažít sebe sama jako Odpuštění a poděkovat jakékoliv další duši, která jí to umožní. A kdykoliv během tohoto nového života, kdykoliv se na scéně objevila nová duše, ať přinášela radost nebo smutek - a zvlášť pokud přinášela smutek - pomyslela Malinká duše na to, co řekl Bůh: "Neposlal jsem ti nikoho jiného než anděly.
                                                                                                                     Neale Donald Walsh

Odpověď pro paní L.

16. února 2011 v 20:40 | Jana |  Dotazy - odpovědi
Otázka:
Proč se mi celý život dějí křivdy a nespravedlnosti? Proč zrovna mně? L.
Odpověď:
Z pohledu duchovního to nejsou křivdy, pouze příležitosti pro změnu myšlení. V případě, že se rozhodneme hrát roli oběti ve svém životě, tak zákonitě se musí objevit někdo, kdo bude hrát roli "tyrana". Paní L. máte hodně subjektivní vnímání situací, prožívání řídí ego.
Životem paní L. zběsile letíte, neprožíváte ho, nejste v kontaktu sama se sebou... zpomalit, zpomalit, zpomalit!!!!!!!!!!!!!!!

Karta s poselstvím pro paní L.:
Ztišení
Význam karty:
Potřebujete být nějaký čas sami, pryč od druhých lidí a vřavy světa. Osvěžení vám přinese i krátký oddech.
Někdy si ani neuvědomujeme, jak obrovský dopad má na nás v životě stres. Jsme už natolik navyklí hluku kolem nás, že ani nevnímáme, jak nám naše tělo říká, že je toho na něj moc. Mezi příznaky patří nemoc, nezvyklá únava, deprese nebo úzkost, nadměrná nebo mizivá chuť k jídlu, problémy s hmotností, závislosti, poruchy spánku, podrážděnost a touha uniknout ze života.
Tato karta je vám výzvou, abyste si vážili svého těla i duše, abyste strávili určitou dobu o samotě - co nejdříve! Může to znamenat, že se uchýlíte do tichého ústraní, strávíte den u jezera, na pláži nebo v horách, podniknete pěší výlet nebo navštívíte lázně. Také byste si mohli vypnout telefon, pověsit na dveře cedulku s nápisem "NERUŠIT", trochu se odpoledne prospat, dopřát si koupel s bublinkami nebo se začíst do své oblíbené knihy. Bez ohledu na to, jakou formou dobu ztišení strávíte, vás víly žádají, abyste tento slib sami sobě bez meškání splnili.
Afirmace: Dávám si svolení být v klidu ve svém nitru i navenek. Má mysl se utišila a já se raduji ze své vlastní společnosti.

Láska (vztah)....

11. února 2011 v 21:56 K zamyšlení :-)
Člověk by měl chtít být s někým a milovat ho, protože mu to něco krásného přináší. Ne ze závislosti nebo strachu, ať už je z čehokoliv, takový vztah většinou bere a to zejména lásku nás k nám samým. Podívejte se do svého nitra a s upřímností se zeptejte své duše..... "CHCEŠ TO TAK?"... Přijde vám velmi rychle odpověď. Jakmile tam však zazní slůvko pochybností nebo se objeví ......"Ano, ale....!", pak už nemluví duše, ale naše nižší Já, naše ego.
Naslouchejte více své duši, svému vyššímu Já.... pak budete naslouchat slovům lásky. A když už se rozhodnete slyšet, pokuste se tím řídit, uvidíte, jak moc se vám uleví.

Láska (vztah) není o tom, co jsme pro toho druhého schopni obětovat. Jakmile se začneme obětovávat, je to špatně. Tím jen dáváme najevo strach a svou závislost na tom druhém. On (vědomě či nevědomě) začne tuto naši slabost cítit a tady nastoupí jedna primitivní vlastnost, která v nás je a tou je POCIT VLASTNICTVÍ, MÍT TOHO CO NEJVÍC... a proč nemít (nevlastnit) člověka?? To je přeci to nejvíc, co můžeme mít... :-( 
Láska (vztah) je o DŮSTOJNOSTI... být pro toho druhého důstojným partnerem. Důstojný vztah se zakládá na vážení si jeden druhého, a pokud si nedokážeme vážit sami sebe, nemůžeme ani čekat totéž od partnera... 

"Nejdřív se naučme milovat sami sebe, abychom mohli milovat ostatní."

Než mě začneš soudit....

10. února 2011 v 14:32 K zamyšlení :-)
Než mne začneš soudit,
nazuj si moje boty, zakopni tam, kde jsem zakopla já, upadni tam, kde jsem já spadla
a zvedni se tam, kde já jsem se dokázala zvednout...
Pak máš právo mne soudit...

Než začneš soudit...

Strach versus Láska

8. února 2011 v 20:33 | Zdroj: Pozemští andělé |  K zamyšlení :-)
"Vaše ego povstává ze strachu, zatímco vaše vyšší Já je odrazem lásky.
Cíle ke kterým směřuje vaše ego vás, nakonec učiní malými, bezmocnými a neschopnými.
Avšak může být bytost, kterou svořil Bůh k obrazu svému, něčím jiným než ztělesněním moudrosti a síly???
Vaše ego ví, že když si uvědomíme svůj duchovní původ, s nímž je spjat váš skutečný potenciál (dokonalost, síla, tvůrčí schopnosti a inteligence), ztratí moc, kterou nad vámi má díky tomu, že ve vás umí vyvolat strach.
Přestaňte svému egu naslouchat a odkažte jej do patřičných mezí!
Nemůžete být lépe připraveni než právě v tento okamžik, nyní, v tuto chvíli."

Odpověď - sebedůvěra...

7. února 2011 v 9:05 | Jana |  Dotazy - odpovědi

...jsem naprosta nula neumim vubec nic ... ja neumim ani s pocitacem ... mam se hodne co ucit jsem z toho uplne zamindrakovana - jak jsi sikovna a ja nic neumim ...

...hlavně se s nikým (myslím to obecně) nesrovnávej, to je jedna z věcí, které tě budou brzdit, protože z obyčejné inspirace, kterou jsou pro tebe druzí, by to mohlo přerůst v soupeření a to je velice špatná motivace, protože nevychází z lásky, ale ze strachu... věř, že vím o čem mluvím.....
Ty jsi jedinečná a máš toho hodně moc krásného před sebou (... vím to!!!!)... Hlavně buď sama sebou... to je nejdůležitější!!!... Když ztratíš kontakt sama se svým vnitřním prožíváním (což je například... ta úžasná radost a nadšení, které jsi měla, když jsem tě viděla naposledy)...tak se vracíš na své cestě o několik kroků zpět a to je pak veliká škoda.

Andělé si přejí, abychom my všichni byli šťastní a cítili se dobře.... a vzkaz pro tebe... "Pokračuj v tom co děláš, jsi v tom dobrá. Máme tě rádi a jsme stále s tebou. Když tě přepadnou pocity smutku nebo ztratíš se na své cestičce, popros nás o pomoc, jsme ti k dispozici a rádi tě povedeme."

Odpověď pro Nenu - odpuštění

6. února 2011 v 19:54 | J+J+J |  Dotazy - odpovědi
Odpuštění... Možná dobrý nápad, ale já bych spíše potřebovala v sobě odbourat jakýsi blok, který stále chce vysvětlení od těch, kteří se ke mně chovali tak, jak se chovali, proč to dělali! Proč si můj otec přál, abych žila ve středověku a upálili mě, když jsem taková. Proč moje sestra,.. ale to už nejde vysvětlit, nežijí. Já v sobě nechovám žádnou zášť, odpuštění? Vždyť já měla pocit, že táta smí mít takové přání, nebyla jsem jako jeho ostatní děti. Co s tímhle mám dělat! Něco je ve mně špatně.

Milá Neno,
to, co je ve Vás "špatně", je to, že jste plná úzkosti, lítosti, smutku a určité zloby, kterou jste si v sobě velice pěkně uzavřela někam hodně moc hluboko, tak aby to nebolelo, ale ono to tam stále je, i když Vy si to třeba vědomě nepřipouštíte. To, co nazýváte "špatně", jsou jen pocity vyvolané nepochopením ze strany zejména vašeho tatínka.
Byla jste jako malá jiná (měla jste vize, vidění...), ale tatínek to nechápal a nechtěl si připustit existenci něčeho takového... proto měl náhled, který jste popsala (upálit Vás jako čarodějnici ve středověku...), to on si s tím nevěděl rady… Možná byl nábožensky založen a to mohla být i příčina toho, že Vás nechápal a ani tomu nechtěl rozumět... Tím ve Vás vytvořil pocit viny a toho, že je s Vámi něco špatně, ale ono to bylo naopak... Z toho plyne pocit, že pro něho nikdy nebudete dost dobrá…
Máte v sobě velký blok a odpuštění tatínkovi i sobě by mohlo malinko pomoci, ale spíše je to o něčem jiném - o pochopení, proč se to dělo.
Proč zrovna Vy to nemáte v tomto životě příliš snadné... v datu narození máte dvě čísla tzv. velké karmy. Patříte tedy mezi karmou zatížené lidi - a že nás tu je požehnaně :-), splácíme nyní své karmické dluhy, dluhy z minulých životů. Narodila jste se s velice citlivými, zranitelnými čísly a s velkou nesebedůvěrou, ale také s neuvěřitelnou citovou hloubkou,
s mimořádnou inteligencí a se schopností komunikovat a předávat své myšlenky dál... A vybrala jste si narození právě do takové rodiny, kde jste mohla získat zkušenosti potřebné pro nasbírání sil a povznesení se nad jakoukoliv situaci.
Máme pro Vás ještě jeden vzkaz... od tatínka.
Je mu moc líto, že Vám ublížil… ale má Vás moc rád a prosí o odpuštění… Nezlobí se na Vás a moc rád by s Vámi navázal spojení ... Vzpomíná na to, když Vás jako malou holčičku houpal na koleni a hladil po vláskách, jen ho mrzí, že to nebylo příliš často, že si k Vám nedokázal najít bližší cestičku...
V klidu se posaďte a zeptejte se své dušičky… jak se cítí a proč to tak je? Ona Vám sama dá odpověď. Pak se zaměřte na "CO" se přesně "zlobíte" a pak si ujasněte přesně věci, které chcete (potřebujete) vyřešit a uzavřít. Ale v první řadě je potřeba odpustit sama sobě... to by mělo uvolnit napětí, které v sobě máte (nemusíte ho vnímat… už jste si na něj svým způsobem zvykla). Pak si k sobě pokuste zavolat tatínka a sestru a požádat o odpuštění - bude to odpuštění VZÁJEMNÉ.
Kartička pro Vás : "Archanděl Michael"
S tímto mocným archandělem, který Vás v této záležitosti chrání a vede, spolupracujete velmi úzce.
Tato karta Vám byla vytažena jako poselství toho, co již dávno víte nebo tušíte: archanděl Michael je právě teď s Vámi. Archandělé jsou obrovské a mocné nebeské bytosti, které nejsou spojeny s žádnou církví. Dohlížejí nad strážnými anděly a obyvateli Země. Michael (jehož jméno znamená "Ten, který je jako Bůh") je bytostí, která zbavuje strachu a poskytuje ochranu Vám a Vašim blízkým.
Stojíte-li tváří v tvář něčemu, co vám nahání strach a vzbuzuje úzkost, Michael Vám dodá odvahu a podpoří vás.
Pokud uvažujete nad tím, že ve vašem životě uskutečníte nějaké změny, požádejte Michaela o vedení a pomoc. Michael Vám také může pomoci v nalezení vašeho životního poslání a poradit Vám, jaké další kroky činit na duchovní cestě.
Jak postupovat:
Ke zvýšení odvahy a důvěry v sebe sama proneste s upřímností (v duchu nebo nahlas):
"Volám tě, archanděli Michaeli, zapůjč mi prosím nyní svůj meč a štít míru a dovol mi čerpat z tvé síly a odvahy. Pomoz mi ujistit se a cítit, že jsem v bezpečí a pod tvou ochranou citově, fyzicky, finančně, energeticky a duchovně. Děkuji Ti."

Poslední doporučení - knížka S anděly ve vlasech by Vám hodně pomohla pochopit, co se dělo, když jste byla malá a proč se tatínek choval, jak se choval...
A tady ještě něco malého (obrázek je malovaný teď, přímo pro Vás a tuto situaci):

Jak odpustit a tím být svobodnější - návod

5. února 2011 v 7:26 | Jana / zdroj: Léčení s Anděly |  K zamyšlení :-)
Osobní prožitky, rozhovory s mými přáteli a několik "náhodných" událostí v posledních dnech mě vedou k napsání tohoto článku s návodem na odpuštění sobě i ostatním a tím zlepšení života a jeho svobodnějšího prožívání. Nejedná se o nic nového nebo průlomového, spíš je to jen zprostředkování a další možnost k získání informací pro ty, kteří hledají možnou cestu k vnitřní svobodě nebo alespoň svobodnému nádechu.....
Tento návod by mohl mnohým z vás pomoci k vnitřní očistě, zlepšení současného prožívání, ale i v některých ohledech zlepšení bolestivých projevů ve fyzickém těle, způsobených zablokováním energií, k čemuž dochází při nejrůznějších negativních prožitcích v běžném životě. Ať je to stará bolest z dětství, odmínutí první lásky nebo smutek, vztek a lítost z nefunkčního vztahu v rodině nebo v práci. Každá taková událost, pokud není zpracována nebo vyčištěna, v nás ulpívá a zanáší naše tělo jak na úrovni duchovní tak i fyzické, což má vliv na zdravotní stav i na způsob každodenního prožívání.

Proto pokud tento článek pomůže alespoň jednomu z vás, tak mělo smysl ho napsat :-)


"Odpusť a osvoboď se"
Zdroj: Léčení s Anděly, Doreen Virtue, Ph. D.

Tento proces zabere půl hodiny až hodinu a věřte mi, že se vám takto investovaný čas bohatě vrátí.
Pro ty, kterým se odpuštění zdá být těžké, zkuste odpustit pouze člověku (duši), ne jeho skutkům.

1. Poznej výhody odpuštění - Odpuštění je něco jiného než říci "prohrávám" nebo "mýlil jsem se a ty jsi měl pravdu." Je to jiné než zbavit někoho viny za čin, který vnímáme jako špatný. Odpuštění je prostě cestou k osvobození ducha a k tomu, aby se člověk stal bytostí zbavenou omezení. Odměnou vám bude klid, zvýšená hladina energie a odpuštění.

2. Sepište si inventář odpuštění - Napište jména všech lidí, žijících nebo zemřelých, kteří vás kdy rozzlobili. Většina z nás zjišťuje, že snadno popíšeme tři až čtyři stránky a bez problémů si vybavíme jména lidí, na které jsme už roky nepomysleli. Někteří uvádějí i jména zvířat, která je rozčílila, a téměř každý napíše někam na seznam i své vlastní jméno.

3. Propusťte a odpusťte - V prázdném pokoji, kde vás nebude nikdo rušit, si jméno po jménu projděte svůj seznam. Promítněte si v mysli obrázek každé jednotlivé osoby a řekněte jí: "Odpuštím ti a propouštím tě. Nechovám v sobě žádnou zášť. Mé odpuštění je naprosté. Jsem volný/á a ty také." Tento proces může trvat půl hodiny nebo i déle. Je ale důležité, abyste vydrželi tak dlouho, až dojdete na samý konec seznamu.

4. Odpouštějte každý večer - Než půjdete spát, promítněte si v duchu uplynulý den. Je někdo, komu byste měli odpustit? Stejně, jako si každý večer umýváte obličej, je důležité očistit i vlastní vědomí, aby se v něm nemohl hromadit vztek.

Andělé v mých vlasech, Lorna Byrneová

1. února 2011 v 18:54 Knížky, které mě zaujaly

Lorna Byrneová vždy vídala anděly, co jen její paměť sahá. Když byla ještě malá holčička, myslela si, že ty bytosti z jiného světa, které ji neustále provázejí, vidí každý. Ale její ne zcela normální chování bylo v očích dospělých znakem mentální zaostalosti.

V povznášející autobiografii se tato moderní irská mystička dělí se čtenáři o svá setkání a rozhovory s anděly a duchy, které zná po celý život. Autorka líčí své dětství v chudobném Irsku, hledání práce v Dublinu i manželství s mužem svých snů - bohužel brzy přervané manželovou smrtí.

Její příběh, který se stal v Irsku okamžitě bestsellerem, poskytuje čtenáři jedinečný pohled na andělské pomocníky, kteří nás neustále obklopují a čekají jen na naši prosbu o pomoc. Jak Lorna říká: "Stačí jen je požádat."


Lidské bytosti jsou mnohem víc než pouhé tělo a jakmile si to uvědomíte, jakmile uvěříte, že máte duši, obnoví se i vaše spojení s anděly.